Privátní chirurgická ambulance

Fotogalerie Relax - Denní motýli

Při nedávné návštěvě u kamaráda – učitele z Velké Bíteše - jsem si kromě minerálů prohlédl i sbírku motýlů, jíž vévodil u nás dávno vyhynulý jasoň červenooký a žasl jsem, že některé exponáty ve skleněné vitrínce jsou staré přes 70 let a přitom každý z těchto motýlů vypadal, jako by právě usedl na květinu. V té chvíli jsem se rozhodl, že se pokusím nejběžnější denní motýly nafotit do fotogalerie. Motýly zná každý, jsou dozajista nejznámější skupinou hmyzu, jejich barevnost, rozmanitost a typický let působí až uměleckým dojmem. Ale ouha! Jak pohodlné je fotit krajiny,rostliny či minerály! Neuletí, počkají a snímek je hotov. Motýl namísto toho jen tak ve vzduchu třepotá křídly a když se konečně posadí, vyruší ho kde co.Pohyb, stín, cvaknutí spouště foťáku. Pokud se vše daří a motýl je v ohniskové vzdálenosti,často klidně složí křídla a pro fotografování je vše ztraceno. Kdo je však trpělivý, pokouší se o záběry opakovaně a získá jistou zkušenost, ten je odměněn krásnými snímky a každý takový podařený záběr motýla je hotovým adrenalinovým zážitkem.

Přes to všechno jsem s obdivem vzhlížel k fotografiím motýlů v různých atlasech a průvodcích přírodou, na kterých motýli pózují jak manekýni jeden jako druhý, na křídlech je patrný každý detail kresby, barevnost křídel i jejich dokonalá celistvost je uchvacující. Až později jsem se dočetl, že k účelům fotodokumentace si obvykle profesionálové motýly sami vypěstují z housenek a po vylíhnutí z kukly je čerstvé a nepoškozené fotí v domácím prostředí, někdy i po mírném omámení psychotropním sprejem.

Já jsem se samozřejmě spokojil s focením ve volné přírodě. Čeho jsem si dříve moc nevšímal, zdálo se mi nyní úžasné. Jednou byly louky a meze plné baboček bodlákových, seděly na každém bodláku jedna přes druhou. O něco později nelétal snad jiný motýl než okáč bojínkový. Jako jeden z mála má krásnou kresbu na rubu i líci křídel. Koncem léta s dozrávajícími plody ovocných stromů posedávala všude spousta baboček--pavích oček a admirálů. Jejich zbarvení patří k tomu nejhezčímu , co můžeme u našich běžných a hojných motýlů vidět.

Jednoho krásného lesního motýla se mi však dosud nepodařilo objevit, přestože jsem o to hodně stál a prošel nejedno vlhké zalesněné údolí řeky Jihlavky. Jmenuje se batolec duhový, tmavý velký motýl s azurově modrým leskem křídel, poletuje ve větvích stromů a pije z kaluží na lesních cestách, někdy sedí i na trusu lesní zvěře. Častěji ho lze prý zastihnout v údolí Chvojnice, zkusím to tedy příští rok tam.

Svému příteli s jasoněm červenookým jsem vlastně velmi vděčný. Otevřel mi oči zase trochu jiným směrem a sám jsem byl překvapen, jak mě focení denních motýlů chytlo. Stačí krátké studium, trocha zkušenosti a člověk se v motýlí problematice vcelku orientuje, protože jich u nás zas tolik nelétá.

A tak se ptám – znáte nejběžnější motýly v naší přírodě? Znáte jejich vývojová stadia a housenky? Víte na kterých rostlinách sedají a sají? Pokud ne a tato neznalost vám začíná vadit, jste na nejlepší cestě dočasně či trvale propadnout motýlománii . A pokud na začátku tohoto ušlechtilého zájmu bude tato fotogalerie, pak bude vrchovatě naplněno poslání, se kterým byla vytvořena...

Listopad 2009

Jaromír Šilhavý

Fotografie

Babočka admirál Vanessa atalanta Hluboké, 2009

Babočka kopřivová Aglais urticae Předín, 2009

Babočka bílé C Polygonia c-album Popůvky, 2009

Perleťovec malý Issoria lathonia Hartvíkovice, 2009

Babočka osiková Nymphalis antiopa Plešice, 2009

Okáč bojínkový Melanargia galathea Hartvíkovice, 2009

Bělásek řepový Pieris rapae Popůvky, 2009

Babočka paví oko Inachis io Kralice nad Oslavou, 2009

Babočka bodláková Vanessa cardui Popůvky, 2009